Madlenka

Milá Madlenko,  uběhl nám další měsíc, ale člověk má pocit, že to musí být víc! V půlce října jsi udělala první kroky a teď už regulérní chodíš. Už Ti to vůbec nestojí za to, abys šla po čtyřech.  Spíš už jen jednou přes poledne, ve školce bezproblémově, o to hůř nám to teď jde o víkendu - při vození v kočáru už je všechno příliš zajímavé, v posteli to zase nedrncá.  Vypadáš, že se Ti teď ve školce líbí. Ráno, když přijdeme, už u převlékání nakukuješ do herny a když si Tě paní učitelka bere do náruče, není to problém a máváš mi na rozloučenou.  Ve školce jsi radši když jste vevnitř, na písku dobrý, ale jen chvíli. Venku jsi chození zatím nepřijala za své, to, že máš mít na sobě byť lehké měkké boty, se Ti vůbec nezdá.  Na druhou stranu, když se sejdeme po školce doma, první na programu je zásadně kojení. Ukazuješ to naprosto jasně, plácáš se do hrudi.  V kuchyni máš teď učící věž, a tak můžeš stát vedle nás a vidět na linku, to je paráda.  Čím dál víc ...