Madlenka

Milá Madlenko, Ani nevím jak, je najednou zase o čtyři měsíce víc. Chození už je běžná záležitost. Dokud bylo moc sněhu, tak se Ti venku moc chodit nechtělo, ale postupně ses osmělila. Někdy chceš ťapat zásadně sama, aby sis řídila kam. Jindy chceš jen nosit. Zábava je, když jsou cestou louže, ale už začínáš i sbírat kamínky a zkoumat každý odpadek 🙂  Tady schody chceš zdolávat nahoru i dolů. Ráda bys sama, ale většinou se nakonec držíš aspoň za jednu ruku. Jinak ale za ruku chodit nechceš. Nejsi přece mimino 😁 Ve školce je to docela fajn, do února úplně na pohodu, pak začaly nové děti a učitelky, tak teď se Ti ráno někdy nechce od mámy. Ale doma vyjmenováváš kámoše (Mie, Laura, (Lu)cas) a úči (Nina) ze školky a mluvíš o skákání a klouzání, někdy dokonce hned ráno po probuzení. Když byl sníh jezdily jsme do školky na bobech, to byla paráda.  Hodně jsi se rozmluvila, v únoru jsi začala říkat máma a tátovi "máma týta", a pak týta. Dneska už je z toho předpisové "táta...